„Mít tak pořádnou péřovou bundu!“ bleskne mi hlavou. Fouká 80km/h vítr se sněhem. Samou zimou se mi klepe pravý sval hýžďový – Dexter gluteus maximus. Celý systém se chce prostě vypnout. Přestávám dělat rozumná rozhodnutí. Musím se zastavit, vypít teplý čaj a narychlo do sebe natlačit energy gel. Jak je asi Lukášovi? Tohle bych měl natočit na video. Občas oba dva úplně mizíme v přívalech větru se sněhem. Krása. Mám pocit, že tady stojím naprosto nahý.
Když později hodnotím celou situaci, je mi jasné, že chci-li pokračovat v tomhle druhu dobrodružství, musím zainvestovat do nového vybavení. Už několik let chodím a občas i lezu na hory v Peru, Bolívii, Argentině. Rád si na sebe vymýšlím různé výzvy. Přechod hor El Misti (5822m) a Chachani (6057m) na jeden zátah za 8 dní se mi povedl dokonce dvakrát. Poprvé solo, sám. Podruhé s nejlepším kamarádem. Hora Chachani se tak pro nás oba stala naší první.
Z těchto důvodů mi hodně záleží na hmotnosti mého vybavení, které musí zároveň splňovat dokonalou funkčnost.
Při posledním výletu v Kyrgyzstánu jsem si uvědomil, že když selže úplná maličkost, můžu danou akci rovnou zabalit.
Vybral jsem si tedy péřovou bundu od Mountain Equipment Vega hlavně pro její hmotnost 620g a velký loft husího peří, což znamená dobrou izolaci. Zároveň pro voděodpudivou úpravu, která se hodí při pobytu ve stanu ve kterém se udělala centimetrová vrstva jinovatky. Zatím se mi nestalo, aby mi z ní létalo peří.
Vše ostatní byly vítané přednosti.
Pokud jde opravdu do tuhého, doporučuji, abyste přes péřovku oblékali nepromokavou bundu o číslo větší, než tu co nosíte obvykle. Nesplyhne vám tak vyžadovaný loft bundy a bude stále výborně izolovat.
S touhle bundou jsem dvakrát vystoupil na Lenin Peak 7134m. Vždy byla neskutečná zima a foukal vítr se sněhem. Hodně lidí to otáčelo, hlavně kvůli pociťovanému chladu.
Nemůžu se dočkat, až ji zase budu nosit v následujících výpravách – Korsika a trek GR20 v zimě, výstupy na 6000m hory v Chile a v létě si zopakuji i Kyrgyzstán!
Autor článku a fotek: | |
---|---|
Martin Mirinský Martin Mirinsky (narozen 1983) Horský dobrodruh a cestovatel. S horami se seznámil při první návštěvě Nového Zélandu v roce 2005. Během neformálního výcviku si vyzkoušel jaké je to lézt po strmém ledovci jen s nožem, což se ukázalo jako neefektivní ale ne fatální. Po té přešel na konvenční mačky a cepín, které poprvé použil, když lezl na svou první 6000m vysokou horu v Peru. Následovalo pár dalších vrcholků přes 6000m, k tomu s kamarádem pokus o přechod přes největší solnou poušť světa Salar de Uyuni, bez přestávek a bez spaní. 127Km za 27h. |
Abychom Vám mohli zajistit nejlepší možný zážitek z prohlížení tohoto webu, rádi bychom Vás požádali o souhlas s využitím jednotlivých dat pro nás i naše partnery. K Vašim datům se budeme chovat zodpovědně. Kliknutím na tlačítko SOUHLASÍM můžete souhlas udělit.
Níže můžete zvolit, jaké typy cookies můžeme zpracovávat.
Technické cookies jsou nepostradatelné pro správné fungování tohoto webu a nelze je tedy vypnout.
Zobrazit více informacíBez tohoto typu cookies by web nebylo možné správně využívat. Jedná se zejména o pomocné hodnoty znázorňující Vaše volby, nastavení a zobrazení jednotlivých prvků.
Skrýt více informací
Analytické cookies nám pomáhají se neustále zlepšovat.
Zobrazit více informacíTento typ cookies slouží např. k analýze návštěv, výkonu webu nebo reklamních kampaní. Získaná data nejsme schopni spojit s konkrétním uživatelem a jsou tedy zpracovávány hromadně na úrovni obecné statistiky.
Skrýt více informací
Marketingové cookies používáme my a naši partneři, abychom Vám mohli nabídnout relevantní obsah.
Zobrazit více informacíPomocí marketingových cookies Vám můžeme zajistit relevantní nabídku. V případě, že tento typ cookies nepovolíte, nezajistíte tak, že se Vám již reklamní sdělení nebudou nabízet, ale nebudou pro Vás nejspíše zajímavá.
Skrýt více informací