Blog
Co mě donutilo koupit si novou péřovku - Martin Mirinský
„Mít tak pořádnou péřovou bundu!“ bleskne mi hlavou. Fouká 80km/h vítr se sněhem. Samou zimou se mi klepe pravý sval hýžďový – Dexter gluteus maximus. Celý systém se chce prostě vypnout. Přestávám dělat rozumná rozhodnutí. Musím se zastavit, vypít teplý čaj a narychlo do sebe natlačit energy gel. Jak je asi Lukášovi? Tohle bych měl natočit na video. Občas oba dva úplně mizíme v přívalech větru se sněhem. Krása. Mám pocit, že tady stojím naprosto nahý.
Když později hodnotím celou situaci, je mi jasné, že chci-li pokračovat v tomhle druhu dobrodružství, musím zainvestovat do nového vybavení. Už několik let chodím a občas i lezu na hory v Peru, Bolívii, Argentině. Rád si na sebe vymýšlím různé výzvy. Přechod hor El Misti (5822m) a Chachani (6057m) na jeden zátah za 8 dní se mi povedl dokonce dvakrát. Poprvé solo, sám. Podruhé s nejlepším kamarádem. Hora Chachani se tak pro nás oba stala naší první.
Z těchto důvodů mi hodně záleží na hmotnosti mého vybavení, které musí zároveň splňovat dokonalou funkčnost.
Při posledním výletu v Kyrgyzstánu jsem si uvědomil, že když selže úplná maličkost, můžu danou akci rovnou zabalit.
Vybral jsem si tedy péřovou bundu od Mountain Equipment Vega hlavně pro její hmotnost 620g a velký loft husího peří, což znamená dobrou izolaci. Zároveň pro voděodpudivou úpravu, která se hodí při pobytu ve stanu ve kterém se udělala centimetrová vrstva jinovatky. Zatím se mi nestalo, aby mi z ní létalo peří.
Vše ostatní byly vítané přednosti.
- Kolem pasu dokonale těsní díky gumovému stahování. Není na něm smyčka jako obvykle, ale dva oddělené konce s umělou hmotou. Nehrozí tedy, že by se mi zde zahákl cepín.
- Kapuce dobře sedí a doporučuji dopředu nastavit veškeré stahování. V terénu v tlustých rukavicích a za bestiálního větru je to stále příliš delikátní operace.
- Dvě postraní zapínací kapsy, jedna náprsní.
- Hlavní zip má dva jezdce, je dostatečně mohutný, aby se nezasekával a nezamrzl.
- Bunda má samo sebou voděodolnou úpravu, což se zvláště hodí, když na vás ráno padá jinovatka ve stanu, nebo při husté sněhové vánici.
Pokud jde opravdu do tuhého, doporučuji, abyste přes péřovku oblékali nepromokavou bundu o číslo větší, než tu co nosíte obvykle. Nesplyhne vám tak vyžadovaný loft bundy a bude stále výborně izolovat.
S touhle bundou jsem dvakrát vystoupil na Lenin Peak 7134m. Vždy byla neskutečná zima a foukal vítr se sněhem. Hodně lidí to otáčelo, hlavně kvůli pociťovanému chladu.
Nemůžu se dočkat, až ji zase budu nosit v následujících výpravách – Korsika a trek GR20 v zimě, výstupy na 6000m hory v Chile a v létě si zopakuji i Kyrgyzstán!
Autor článku a fotek: | |
---|---|
Martin Mirinský Martin Mirinsky (narozen 1983) Horský dobrodruh a cestovatel. S horami se seznámil při první návštěvě Nového Zélandu v roce 2005. Během neformálního výcviku si vyzkoušel jaké je to lézt po strmém ledovci jen s nožem, což se ukázalo jako neefektivní ale ne fatální. Po té přešel na konvenční mačky a cepín, které poprvé použil, když lezl na svou první 6000m vysokou horu v Peru. Následovalo pár dalších vrcholků přes 6000m, k tomu s kamarádem pokus o přechod přes největší solnou poušť světa Salar de Uyuni, bez přestávek a bez spaní. 127Km za 27h. |