„Kolik tak obsloužite za den zákazníků?“ zvědavě se ptám vysmátého barmana na Chatě pod Rysmi. „Podívej se a tipni si,“ mávne levou rukou na dav lidí, který čeká na chlazené točené pivko, a pravou mně podává poctivý půllitr. „Jsou to stovky,“ dodává a má pravdu. Výšlap na Rysy patří bezkonkurenčně k nejoblíbenějším túrám ve Vysokých Tatrách. Není se čemu divit, Rysy jsou jejich nejvyšším vrcholem, na který se můžete vyškrábnout bez horského vůdce a zároveň úplně nejvyšším vrcholem Polska. Tato jedinečnost přitahuje jak horské nadšence, tak i takzvané „odškrtávače“ nejvyšších vrcholů. A proto na instragramovou fotku „jenom já a hory“ raději zapomeňte. Vrcholek spíš připomíná Václavák.

tatry rysy 03 tatry rysy 27 tatry rysy 28 tatry rysy 29

Vzhledem k tomu, že tvoří společnou státní hranici mezi Slovenskem a Polskem, vedou na Rysy dvě stezky. Jedna vede ze severu z polského Morskiego Oka, druhá vede ze slovenské strany Mengusovskou dolinou. Zhruba po půlhodince mírného stoupání lesem ze Štrbského Plesa se vám naskytnou první výhledy do doliny. S nimi i první skupinky se selfie tyčkami. Cesta na Rysy je totiž začátkem mnoha jiných horských cest. A právě kvůli úvodní hodinové procházce na nádherné Popradské pleso se vyplatí začít i náročnější výstup. Všechny cesty totiž vedu do Chaty pri Popradském Plese, kde se snoubí příslib hezkých výhledů, dobrého jídla a pití. V nejhorším se vysokohorský výstup dá „zabalit“ už tady po první hodině.

tatry rysy 15 tatry rysy 17 tatry rysy 18 tatry rysy 19 tatry rysy 20 tatry rysy 21 tatry rysy 23 

Pro ty odvážnější cesta na Rysy pokračuje od Popradského plesa dál přibližně 3 hodiny. Pro ty nejodvážnější jsou na rozcestí přichystané „krosny“ s jídlem, které můžete vynést i vy až na Chatu pod Rysmi. Odměnou vám bude dobrý pocit, pár puchýřů a pravý vysokohorský čaj. A že je to jenom pro ty borce z Tater? Vůbec. Barman Vlado říká, že přes letní sezónu se denně na chatu přepravuje i 200 kilogramů „materiálu“. Kromě potravin a plynových láhví, jsou to i sudy s pivem a kofolou. Na Chatu vynášejí sortiment nejen tatranští nosiči, ale i turisti. Je to dovolené a podle Vlada to nosičům velmi pomůže. V den jako byl dnešek se na chatě vypije pouze během dne 5 sudů. Ráno chlapi připravili 200 kilogramů, ale když jsem šla já kolem desáté, nebylo tam k sebrání ani kilo.

tatry rysy 06 tatry rysy 12 tatry rysy 14 tatry rysy 16 tatry rysy 22 tatry rysy 32

Cesta Mengusovskou dolinou pokračuje dál až k rozcestí směrem k Žabím plesám. Trošku jsem doufala, že lidi bude ubývat, ale vůbec. „Mě už bolí nožičky,“ říká možná sedmiletá holčička mamince, která ji hned okřikne „prosím tě, nech toho a hezky šlapej!“ Fňukání v serpentinách ze sutí ale není jenom pro nejmenší. O pár minut později potkávám mladý slovenský pár. Ona si dělá selfíčka a on sedí na kameni, dýchá jak dlouholetý kuřák a hlasitě nádává nějakému nepřítomnému „kamarádovi“, který mu neřekl pravdu o náročném výstupu.

tatry rysy 04 tatry rysy 10 tatry rysy 13

Zkouška trpělivosti však začíná těsně nad Žabími plesami. Oh, ano, to je to místo, kde jsou TY ŘETĚZY! Fronta se formuje už dvě serpentiny předem a já na sebe dávám péřovku. Neuběhne ani minuta a pán z Polska přede mnou navrhuje, abychom to prošli bokem kolem řetězů. Nejspíš si dělá legraci a krátí si chvíli ve frontě. Deset minut později a větší skupinka žen začíná mudrovat, proč teda nemůžeme po tom druhém řetězu – nemuseli bychom stát ve frontě. Otočím se a říkám, že je to jednosměrka po lidi, kteří scházejí dolu. Moc se ji má odpověď nelíbí, ale slušně čeká dál. Pár minut později už po tom „volném“ řetězu schází nosič s nákladem a skupinka žen tišě uhýbá. Ale to se už dostávam na řadu já a šplhám nahoru. Řetězový úsek vyšel na slabou dvacetiminutovku čekání. Stihla jsem si dát svačinku, a proto mi to čekání nepřišlo vůbec šílené. 90% lidí si svačinkovou pauzičku udělá u Žabích ples (je to pochopitelné, je tam hezky). Ja jsem veděla, že na řetězech se čeká, a proto jsem plesa proběhla bez pauzy a udělala si ji až poté. Výhledy z řetězové sekce do údolí ples jsou neskutečné a fotonadšenci si přijdou na své.

tatry rysy 07 tatry rysy 08 tatry rysy 09 tatry rysy 11 tatry rysy 24

Chata pod Rysmi je za rohem a o její blízkosti vám napoví tabule Svobodné království Rysy. Je to sice první výkřik radosti, ale předčasný. Na Rysy je to ještě necelá hodina a lidí přibývá každým krokem. K chatě proudí davy i z polské strany a na skalnatém terénu je to znát. Samotný vrchol může být pro někoho zklamáním právě kvůli davu. Pokud chcete mít fotku s křížkem bez kamarádů v pozadí, musíte si přivstat. V poledne to tu vypadá jako na Václaváku.

tatry rysy 24 tatry rysy 25 tatry rysy 26 tatry rysy 27 tatry rysy 30 tatry rysy 31

Naštestí je vrcholů několik a míst na focení s nádherným pozadím taky naleznete spoustu. Obídek si vychutnáte buď pár metrů pod vrcholem nebo na chatě, kde se za celý den nezastaví. Typická slovenská kapustnica (tedy zelňačka) je nejprodávanějším sortimentem. O pivu ani nemluvím. Chata má přes letní sezónu dokonce venkovní bar s točeným pivkem. Po dobrém jídle můžete navštívit nejvýš položenou suchou toaletu na Slovensku, která je ze zřejmých důvodů 200 metrů od chaty. A kdo by chtěl ve svobodném království přespat, dá se to. Vlado ale doporučuje udělat si přes letní víkendy rezervaci i dva měsíce předem.

tatry rysy 01 tatry rysy 02

 

Uživatelský test batohu Ortovox Ascent 30

Znáte ten pocit, když šlapete na lyžích a batoh je strašně těžký jako byste v něm měli mladší ségru? Lepí se vám na záda a zips nahoře není ani pořádně dopnutý, protože z něho kouká mikča, kdyby náhodou. To jsme my holky, neumíme se sbalit do 20 litrů, ale i s 30 máme problém. Jenže kdo to má pak tahat nahoru?

 

Letní sezóna pro vysokohorskou túru na Rysy a na chatu pod jejich vrcholem končí posledním řijnovým dnem. Já jsem zažila ještě poslední zbytky pravé letní turistické sezóny. Počasí bylo nádherné, výhledy impozantní a lidi všeho věku i národností. Jako na každé túře někdo narazí na dno fyzické, někdo má problém s odhodláním a někdo s trpělivosti při čekání. Všechna nespokojenost však mizí s výhledy z vcholků a poctivou kapustnicou v břichu.

 

Autorka článku a fotek:
Eva Kubanniová Eva Kubaniová, cestovatelka, srdcem dobrodruh, zuřivá reportérka, polyglot, kamarádka, průvodkyně, ale hlavně super borka s věčným úsměvem a uhrančivým pohledem.

Cookies

Abychom Vám mohli zajistit nejlepší možný zážitek z prohlížení tohoto webu, rádi bychom Vás požádali o souhlas s využitím jednotlivých dat pro nás i naše partnery. K Vašim datům se budeme chovat zodpovědně. Kliknutím na tlačítko SOUHLASÍM můžete souhlas udělit.

Nesouhlasím

Nastavení

Níže můžete zvolit, jaké typy cookies můžeme zpracovávat.

Technické cookies

Technické cookies jsou nepostradatelné pro správné fungování tohoto webu a nelze je tedy vypnout.
Zobrazit více informacíBez tohoto typu cookies by web nebylo možné správně využívat. Jedná se zejména o pomocné hodnoty znázorňující Vaše volby, nastavení a zobrazení jednotlivých prvků.
Skrýt více informací

Analytické cookies

Analytické cookies nám pomáhají se neustále zlepšovat.
Zobrazit více informacíTento typ cookies slouží např. k analýze návštěv, výkonu webu nebo reklamních kampaní. Získaná data nejsme schopni spojit s konkrétním uživatelem a jsou tedy zpracovávány hromadně na úrovni obecné statistiky.
Skrýt více informací

Marketingové cookies

Marketingové cookies používáme my a naši partneři, abychom Vám mohli nabídnout relevantní obsah.
Zobrazit více informacíPomocí marketingových cookies Vám můžeme zajistit relevantní nabídku. V případě, že tento typ cookies nepovolíte, nezajistíte tak, že se Vám již reklamní sdělení nebudou nabízet, ale nebudou pro Vás nejspíše zajímavá.
Skrýt více informací