VodaHory.cz - Vše na vodu a hory
VodaHory.cz
Vše na vodu a hory...
×
 x 

košík je prázdný

Kontaktujte nás +420 733 549 675
info@vodahory.cz

Doporučujeme

 

Příprava

Když jsem dřív začínal vyrážet do hor, přípravy musely začít dlouho před vyjetím. Zjišťování který kamarád mi půjčí který kus výbavy. Dneska už stačí otevřít bednu a vybrat potřebné vybavení dle plánovaných aktivit. Letošní letní výletování vyšlo na hory východního Turecka, kam se vydávám se svým kamarádem a kolegou průvodcem Michalem. Půjde jen o chození po kopcích kolem 4000m bez sněhu, takže v materiálu problém nebude. Stačí pořádné pohory, trekové hůlky, spaní, 4kg focení a taky něco do huby, žejo. Kdysi jsem dostal od maminky knihu “Outdoorová kuchařka”. Pevně věřím, že může být velmi přínosná někomu, kdo . . . . vaří. Osobně jsem již několik let věrný dehydratované stravě. Dřív to byly “domácí hostince”, ovšem lyofilizované jídlo je dle mého názoru o level dál jak chutí, tak výživovou hodnotou, no prostě celkově.

Konečně do hor

Cestování na místo cestování je nutné zlo každého cestovatele. Konečně přistáváme v Trabzonu na severovýchodě Turecka na břehu Černého moře. Dáváme první z tisíce kebabů a vyrážíme místní dopravou přes Rize do Yukari Kavrun (2 300m) - do Národního parku Kačkar. Odtud dál (a výš) už jen po svých a natěžko. Dobrá věc je, že pohoří Kačkar je i na konci září plné vody - výborné vody. Miluju ten pocit, když člověk jde celý den po horách a když má žízeň, tak se jen shýbne k nejbližšímu potůčku a užívá si prvotřídní vodu. Plán máme jen orientační a času dost. Nespěcháme, kocháme se a čerpáme energii z hor. Počasí nám přeje, široko daleko žádná lidská duše, žádná turistická značka nebo chodník, o hospodě si můžeme nechat jen zdát. Pokecat si můžeme s krávama na pastvě. Pustina se vším všudy.

Pohori Kackar

Třetí den pochodu necháváme stan u jezera Atsiz a vyrážíme na lehko na vrchol Kačkaru. Drbeme se velkýma šutrama, malýma šutrama, prudkýma šutrama, špičatýma šutrama. Občas je na nějakém extravelkém šutru dokonce červená šipka. Před poledme jsem na vrcholu Kaçkar Dagi 3937m. Sluníčko svítí, turecká vlajka vlaje, panoramata jak se patří.

Panoramata z vrcholu Kackaru

Další den, při sestupu do OIgunlaru potkáváme tábořiště s hromadama odpadků. V sezoně tu asi musí být plno. Dneska ani noha. Jsme čtvrtý den v horách potkáváme prvního člověka. Ital vybíhá z ubytka na vrchol jen tak na lehko a směje se, že v horách potkává jenom samé Čechy. :)

BulgurBooster

V horách člověku vyhládne. V zimě si beru zásadně dvojité porce, protože prostě člověk víc spálí. Na tento letní výlet jsem měl jen jednoduché porce. I základní porce má mít dostatečné množství energie na večerní jídlo. Ovšem objemově mi dostečná rozhodně nepřipadá. Tak jsem přemýšlel, jak to udělat, abych po večeři nesežral veškeré zásoby tyčinek a tatranek. K přípravě stačí obsah sáčku zalít horkou vodou. Tak jsem do té vody přidal vždy trochu bulguru a vařil o chvilku delší dobu. Pak už postup klasický, bulgur i s vodou nalít do sáčku. O chuť se postará LyoFood a o plný žaludek a výživovou hodnotu se postará kombinace obojího. Tato metoda asi nebude vhodná u všech nabízených variant. Já si prostě vybral něco, do čeho by se to hodit mohlo a musím říct, že to bylo super.

03 LyoFood 04 LyoFood 05 LyoFood 07 Srovnani jidel

Dneska je na trhu několik výrobců dehydratované stravy. Vyzkoušel jsem minimálně pět nejznámějších a nejvíc mi sedí LyoFood. Sice mu chybí praktické rysky označující ideální množství vody, ale já z toho stejně vždycky dělám trochu polívku. Chuťově mi ale přijde TOP a i způsob výroby a suroviny z domácí farmy mi jsou sympatické.

tip

Do pytlíku nalijte jen část vody a nechte rehydrovat. Následně dolijte zbytek vody do požadované hustoty, popř. chuti.
Stejným způsobem je možné nedojezené jídlo "ohřát". Stačí dolít trochu horké vody.

Kolem Vanu

Další část našeho putování se odehrála kolem jezera Van. Místní obyvatelé tuto oblast považují za Kurdistán. Nebudu se pouštět do politických otázek. Nicméně všichni Kurdové, kteří jsme potkali byli velmi hrdí Kurdové, milí, přátelští a pohostinní. Ať už mají pověst jakoukoli. Jako první kopec jsme si vyšlápli Süphan Dagi 4058m na severu jezera. Tady už to bylo s vodou horší. Museli jsme nabrat co nejvíc ve vesnici Harmantepe (2150m), odkud jsme vyráželi a další zdroj byl až nahoře. Internety říkají, že vrchol je trvale pokryt ledem. Toto nemohu potvrdit, všude jen šutry. Ale protože to je bývalý vulkán, nemá jeden jednoznačný vrchol, ale spíš několik vrcholků a mezi nimi malé jezírko, kde se dala voda dobrat. Pošasí máme stálé krásné a jasné. Z vrcholu máme výhledy na jezero Van, večer pak ze stanu nad vesnicí na úžasné hvězdné nebe bez světelného smogu.

Pastevec na Suphanu

Druhou sopkou v pořadí je Nemrut na západě jezera. Vede nahoru sice asfaltka, ale my jsme srdcaři a dupeme to po svých od Tatvanu (vpodstatě od jezera Van 1700m). Kráter Nemrutu je monumentální. Je perfektně kruhový, v průměru má 7km. Na jeho hraně jsme ve 2500 metrech a máme krásný výhled na jeho celé hradby kolem, jeho dno i velké jezero v západní části.

Klesáme do jeho nitra a jdeme napříč až na sever ke stánku s čajem. Má tu být i termální jezero. Určité zdroje uvádí, že má mít celoročně teplotu 60 st. Celsia. Nevim jak celoročně, ale 1.10.2018 je studené jako psí čumák! V zápětí přichází druhá nemilá zpráva. V kráteru prý žijí medvědi. Proto prý nemáme spát u velkého studeného jezera, ale o pár set metrů dál u teplého jezera. Do dnes mne mrzí, že jsme neměli dostatečné jazykové schopnosti prodiskutovat, jakou to má logiku a že to druhé jezero není teplé ani zdaleka. Stejně tak jsme bez řečí pouze přijali informaci, že jídlo máme mít v zájmu bezpečnosti u sebe ve stanu. Zřejmě jiný kraj, jiní medvědi. V noci jsme se vyspali tak napůl. Já uplně a Michal vůbec. Druhý den se tedy stopem vracíme do civilizace. Čtyčhvězdičkový hotel se snídaní za 280,-Kč, cukrová vata a tak.

Zapad slunce pod Hasanbesir

Protože nám počasí stále přeje a máme ještě dost času, vydáváme se na čtvrtou horu, tentokrát na jihu jezera. Vyrážíme z obce Gevas. Mám pocit, že tady turistu ještě nikdy neviděli. Přesto, že cca kilometr odtud je nejvíc turistické místo široko daleko - přístav, ze kterého vyráží každou chvíli lodě plné turistů na ostrůvek Akdamar. Místní v Gevasi jsou z nás tak překvapení, že na nás dokonce zavolali policii. Přišli tři pánové v civilu, ukázali průkazku, zkontrolovali doklady a popřáli hezký den. Pak už vyrážíme opět do hor, což místní vůbec nechápou. Spíme zase za vesnicí, co nejdál se nám podařilo dojít. Druhý den už stojíme na vrcholu Hasanbesir (3503m). Na jezero Van se díváme z třetí světové strany a na jeho druhém břehu se tyčí monumentální čtyřtisícový osamocený Suphan Dagi.

Zapad slunce pod Suphanem

Na kebab a domů

Pak už jen návrat do civilizace, prohlídka města Van, zastávka v Istanbulu. Můj osobní dojem z východu Turecka je naprosto pozitivní. Ve městěch všudypřítomná armáda a občasné hlídky nás nijak neomezovaly. Všichni místní byli velmi přívětiví. Zastavil jsem se ve Vanu u holiče a byl to velký zážitek pro všechny (čaj pro zákazníka zdarma samozřejmostí). Potkali jsme místa hodně turistická, ale obecně jsme se jim spíš vyhýbali. Ano, možná nás někde i natáhli, jako pravé turisty. Jenže to znamenalo, že jsme za jídlo nezaplatili 15,-Kč ale 30. Ale to už tak chodí, když člověk nerozumí místnímu jazyku.

Jan v pohori Kackar Michal Improvizovane zavetri Hasanbesir vrchol

 

jan hrezik

Autor textu a fotografií: Jan Hrežík - cestovatel, dobrodruh, horolezec, skialpinista, šprýmař, průvodce outdoorové cestovky a nadějný fotograf.

instagram instagram

Kontaktní informace

Adresa:
Vsetín, Velký Skalník 1465

Mail:
info@vodahory.cz

Tel.:
+420 733 549 675

IČO: 74502182
DIČ: CZ7211105902

O nás

U nás začínají všechny výlety, výpravy, expedice, ale i plány a sny.

Rádi vám poradíme s výběrem vhodného materiálu a vybavení, který vám pomůže uzkutečnit vaše plány.

×
Nabídka E-shopu