„Byl už večer, měsíc se vyhoupl těsně nad temnou hradbu okolních štítů a na obloze se ukázaly první hvězdy, právě v tu chvíli jsme docházeli na Zámkovského chatu...“

Tenhle kopec jsem měl v lezeckém hledáčku už nějakou domu. Vždyť jde o jednu z nejvýraznějších ikon Tater. Vede na něj mnoho atraktivních linií a je opředen mnoha horolezeckými zkazkami. Po delším plánování a čekání se mi to konečně povedlo. Předpověď počasí nebyla tak pozitivní, jako naše odhodlání a připravenost...

„Kdesi vysoko v horách je ukryto pohádkové bohatství - zlatý poklad, který po staletí střeží Tonkawové před chamtivými bělochy.“
Tak zní úvodní charakteristiky stejnojmenného filmu na motivy Karla Maye, Poklad na Stříbrném jezeře. Mně se podařilo podobný poklad objevit v podobě samotného jezera, jeho okolí, úchvatných skalních stěn a hravých via ferrat. Tím pokladem je jezero Como.

Chorvatský ostrov Rab s přilehlými ostrůvky Goli a Grgul jsme měli v seakajakovém hledáčku delší dobu. Proto volba destinace velikonočního pádlování byla jasná.

Pozvánka na zajímavý výlet - Rozkvetlé šafránové louky v obci Lačnov na vsetínsku jsou neklamným znamením jara. Desetitisíce drobných, křehkých kvítků rozvinou svou krásu...

Havajské ostrovy jsme již jednou navštívili. Proto pro nás nebyly terra novou. Jejich kouzlo, krása a tajemno nás ale uchvátilo natolik, že rozhodnutí navštívit ostrovy znovu, nenechalo dlouho čekat. A kdybychom byli dostatečně vybavení tak bysme chtěli přespat i v kráteru sopky Haleakala, jenže...

Asi tři dny před odletem mi volá Petr, že má zvrtnutý kotník a může chodit jen s velkými problémy. Průser! To jako nepojedeme do hor? Pojedu sám? Pojedeme spolu na bezbariérovou dovolenou? Nakonec odlítáme s tím, že pár kroků bez batohu se nějak zvládne, a že to nějak dopadne.

Příprava na bikovou variantu Barmy vrcholí. Zvítězila punková verze: biky ze sekáče do šesti stovek za kus a letecká společnost přepravující kola zdarma.
Všechny tyto indicie mi vlastně vyhovovaly, měl jsem jen posledních pár Doláčů na low cost variantu výletu a to, že kluci přijedou na šrotech pro mě znamenalo rovnocennou možnost účasti na nějakém místním šrotu, tedy na barmské verzi biku z nějakýho yangonskýho sekáče.

Indie je kolébkou jedné z nejstarších civilizací a nositelem kulturního a duchovního dědictví, místem jedinečných přírodních scenérii. Proto si ji vybrala za cíl sportovní poznávací dovolené desetičlenná partička cyklistů, která se dala dohromady v cestovce Rajbas. Za tři týdny nelze poznat vše a tak jsme se zaměřili na severní část Indie, kde se tyčí vrcholky Himálaje.

Průběžně kontrolujeme počasí a pondělní odpoledne má být už bez srážek. Vyrážíme v pondělí v 5h ráno. Zanedlouho jsme v Karlových Varech. Cesta po dálnici utíká rychle, Nurnberg, Heilbronn. Po 12h jsme na místě. Cestou ještě pršelo, ale na parkovišti ve Fieschi už prosvítá slunce.