Rozdíl mezi drahou a levnou značkou
Levná bavlna – levné oblečení – ekologická katastrofa
Bavlněné oblečení známe asi všichni, protože jej denně nosíme na sobě. Stalo se přirozenou součástí našeho života. A nikdo si už neuvědomuje, že tričko za dvě až tři stovky prošlo takovým procesem, že tato cena je neuvěřitelně nízká. Představte si, že vlastně někdo musel na poli vysadit, vypěstovat a posbírat bavlnu. Tu potom poslal autem nebo vlakem do továrny. Tam z ní složitým procesem vyrobili tenká vlákna. Koukněte se na tričko z blízka (třeba lupou) z jakého množství nití se skládá. A každou jednotlivou nit musel nějaký stroj upříst z velkých chumáčů bavlny. Pak se z tohoto neskutečného množství nití musela utkat látka, která se potom složitým procesem barvila a tiskly se na to různé vzory. A nakonec to putovalo vlakem nebo autem do další továrny, a tam to rozstříhali a sešily v jedno tričko. To potom poskládali do úhledného balíčku, zabalili, dali do krabic a naložili do kontejneru. Ten pak cestoval někam k moři do přístavu, naložili jej na loď, ta loď plula několik měsíců do Evropy (velmi pravděpodobně do Hamburku nebo Trestu). Tam kontejner vyložily, vlakem ho dopravily k nám do nějakého skladu v ČR, kde ho opět vybalili. A ve finále to někdo naložil do menšího auta a dovezl do prodejny, kde jste si to tričko koupili Vy.
A toto všechno za 300,- CZK ? Po odečtení DPH zůstane cca 250,- CZK. Z těchto 250,-CZK zůstane jen koncovému obchodníkovi od 5 do 50% (záleží jestli kupujete na internetu nebo v kamenném obchodě, případně jestli kupujete od malých snaživých prodejců, nebo velkých brandů) a teprve ten zbytek si mezi sebe dělí výrobci, dopravci a pěstitelé bavlny. Kolik asi zůstalo lidem, kteří sklízeli bavlnu na poli nebo barvili látku v továrně? Raději nevědět. Byl by to smutný pohled.
Při těchto výdajích a ziscích v zemích jako je Bangladéš (odkud pochází většina bavlny) už není prostor na investice do ekologického zpracování bavlny. A to je ten průšvih.
Výroba jedné tuny bavlněné příze (tzn. jen těch nití – nemluvím o finální látce), spotřebuje 65MWh elektrické energie (pro představu je stejné množství elektřiny, kterou by spotřebovalo 21.600 průměrných, rodinných domů za celý rok. A dále se spotřebuje 250.000 litrů čisté vody. Paradoxně zrovna v Bangladéši je výroba elektřiny neekologická a lidé trpí tím, že nemají často přístup k pitné vodě na běžnou spotřebu a život. Ale do fabriky trubky s vodou vedou.
Celková výroba finální látky vygeneruje v Bangladéši 56 miliard litrů kontaminované vody ročně. A asi si dokážete představit kam to v Bangladéši teče. Čistička vody to rozhodně není. Viz galerie níže.
Dobrá značka investuje do ekologické výroby
Nemůžeme mluvit za všechny značky, ale ukážeme si jak k ekologické odpovědnosti přistoupili v německé firmě ORTOVOX. Tady najdete primárně výrobky z ovčí vlny, ale také membránové výrobky, potažené jiným textilním materiálem a spoustu dalších jako jsou batohy a podobně.
Nebudeme si nalhávat, že celý proces výroby je oddělen od asijské výroby a výrobků, ale řízenou snahou se značka čím dál více vzdaluje a stává se nezávislou, s výrobními materiály, postupy, které dlouho době nezatěžují životní prostředí a také podporují nezávislost na mimo evropských dodavatelích.
Pár příkladů z praxe:
100% výrobků již dnes nepoužívá žádnou fluorovou sloučeninu. (Viz náš článek o nebezpečí fluoru ve tkaninách.)
Již 56% výrobků je vyrobeno v Evropě.
Vlna je dodávána z 13 farem, kde sám ORTOVOX dozoruje chov a stříhání ovcí, tím pádem i kvalitu vlny (viz náš článek o rozdílu mezi drahým a levným merinem).
Přísný zákaz tzv. „mulesingu“, to je odstranění kůže v oblasti zadečku ovce v jejím ranném věku, což způsobí to, že už tam vlna celý život neroste a tím pádem se tam nemohou usadit paraziti, kteří mohou ovci trápit až zabít. Jenže tento proces odstraňování kůže sám o sobě mohl ovci zabít díky zánětovým komplikacím po zákroku. A hlavně je to brutální zákrok bez anestetik, který je hluboko v kategorii trápení zvířat. Tím pádem se musí ovce ošetřovat proti parazitům jiným (dražším) způsobem a to samozřejmě prodražuje cenu vlny.
Zpětný odběr výrobků – jejich recyklace a použití materiálu při výrobě nových výrobků
Oblékáme PET láhve, ale tím to nekončí
Spousta výrobců používá materiál s názvem polyester, který získává recyklováním PET láhví. Problém recyklace PET lahví je v tom, že asi 32% recyklovaných lahví jsou zase láhve a zbylých 68% se využije na výrobky, ze kterých už nikdy láhev nebude. A tak je to u textilu. Z PETek vyrobíte vlákna, z vláken látku, ale když látka doslouží tak konec.
A tady právě makají inženýři z Německa na procesu, který udržel celý cyklus, tzn. že z polyesterové látky, pomocí recyklace, vyrobíte zase polyesterovou látku. Do tohoto investuje OROTOVOX.
Kdo na tom vydělává – drahá versus odpovědná značka
Jak jsme si výše popsali, dražší značky, jako je například ORTOVOX investují do nových technologií a postupů, které udrží životní prostředí v naší malé Evropě i pro příští generace. Tím není tato značka jen drahá, ale také odpovědná. Na rozdíl od toho pouze drahá značka je taková, kde koupíte obyčejné bavlnění tričko a zaplatíte obrovské peníze za logo (a jinak nic). U drahých, ale odpovědných, značek potečou tyto Vámi zaplacené peníze do rozvoje výše popsaných technologií. Takže nákupem výrobků od odpovědných výrobců se kolektivně podílíme na zlepšování klimatu, rozvoji technologií a minimalizaci znečištění životního prostředí. A tomu náš VODAHORY tým fandí a proto tyto značky a jejich zákulisí, propagujeme.
Jaké výrobky jsou z ekologické výroby Merina, recyklovaných PET láhví a/nebo bez fluorové technologie:
Ponožky pánské i dámské obsahují ovčí vlnu a recyklované PET láhve |
|
 |
 |
ORTOVOX batohy (bez fluorových sloučenin a recyklované PET láhve) |
|
 |
 |
Mikiny ORTOVOX (ovčí vlna a recyklované PET láhve) |
|
 |
 |
Jak u nás najít výrobky ORTOVOX
Na každé stránce je vlevo filtr, kde si zaklikněte, že chcete vidět výrobce ORTOVOX.
